V jakém smyslu Bůh „smířil všechno se sebou“?

Vítejte zpět u našeho podcastu. Dnes zodpovíme několik otázek současně. Všechny se týkají verše z Koloským 1,20. První nám položil nás posluchač John: „Zdravím vás, pastore Johne. Co znamená, že Bůh smířil všechno se sebou v nebi i na zemi? A proč potřeboval se sebou smířit všechno?“
Posluchač Ryan píše: „Milý pastore Johne, s kamarádem jsme diskutovali o Koloským 1,20, kde se píše o smíření všeho skrze krev kříže. Co to znamená pro nevyvolené? Mluví Koloským 1,19–20 o smíření pro vyvolené i nevyvolené? Mnohokrát děkuji.“
A dále píše posluchač Lake: „Pastore Johne, chápu, že svět potřebuje smíření. Ale co potřebuje být smířeno v nebesích?“ Na totéž se ptá i posluchačka Vikki: „Pastore Johne, zdá se, že Koloským 1,20 naznačuje, že s Bohem nebyla smířena jen země, ale také nebe. Sestry v mé biblické skupince se nemohou v této otázce shodnout. Některé si myslí, že Pavel má na mysli vesmír obecně. Jiné mají za to, že má na mysli místo Božího přebývání. Přemýšlíme, co je správně. Myslím, že když ďábel zhřešil, poskvrnil nebe, a proto část Kristova vykoupení očistila i nebeskou svatyni. Je to v souladu s Písmem?“
Jak vidíte, sešlo se nám opravdu mnoho otázek ohledně Koloským 1,20.
Podívejme se do textu. Koloským 1,19–20: „… neboť se Otci zalíbilo, aby v něm přebývala veškerá plnost a aby skrze něho smířil všechno se sebou a způsobil pokoj skrze krev jeho kříže — aby skrze něho smířil vše jak na zemi, tak v nebesích.“
Naši posluchači se tedy ptají hlavně na to, co znamená, že Bůh skrze službu Božího Syna smíří všechno se sebou. Slovo „všechno“ vyvolává v mnoha lidech otázku, zda se tu nemluví o univerzalismu. To by znamenalo, že všichni lidé, démoni, a dokonce i samotný satan budou smířeni s Bohem. Nebude tedy žádné peklo, žádný poslední soud, žádné konečné zatracení? To je první otázka. Druhá otázka se týká slovního spojení „jak na zemi, tak v nebesích“. Co by znamenalo smíření nějaké osoby v nebesích? Kdo v nebi potřebuje smíření? A třetí otázka, kterou posluchači pokládají, zní: Jak Ježíšova krev působí pokoj na zemi a v nebesích?
Vezměme to popořadě.
Budou všichni zachráněni?
Za prvé, Bůh všechno smířil se sebou skrze Krista – jak na zemi, tak v nebesích. Znamená to, že záchrana je univerzální, nebude existovat žádné peklo a všichni nevěřící, démoni i sám satan budou smířeni s Bohem a spaseni?
Hlavní problém tohoto výkladu spočívá v tom, že sám Pavel v listu Koloským i na jiných místech učí, že lidé propadnou věčnému Božímu hněvu. Neučí ani to, že by zatracení zcela přestali existovat (tzv. anihilace). Například v Koloským 3,5–6 říká: „Umrtvěte tedy své údy, které jsou na zemi: smilstvo, nečistotu, vášeň, zlou žádost a lakomství, které je modloslužbou. Pro tyto věci přichází Boží hněv na syny neposlušnosti.“
Možná se ptáte, jak dlouho tento hněv potrvá a co bude zahrnovat. Pavel v 2. Tesalonickým 1,9 píše: „Ti [kteří nejsou poslušni evangelia] ponesou trest, věčnou zkázu v odloučení od Pánovy tváře a od slávy jeho síly.“
Pokud se chceme přesvědčit, že Pavla správně chápeme, stačí se podívat, co učil Jan a Ježíš. Například v Matouši 25,46 se píše: „A tito půjdou do věčného trápení, ale spravedliví do věčného života.“ Jelikož je věčný život paralelou k věčnému trápení, je zřejmé, že věčné trápení potrvá stejně dlouho jako věčný život.
A ve Zjevení 14,11 Jan používá to nejvýmluvnější řecké slovní spojení pro vyjádření věčnosti. Říká: „Dým jejich muk vystupuje na věky věků…“ V řečtině to snad nelze vyjádřit jasněji – „na věky věků“.
Vidíme tedy, že hněv trvá navěky. Tvrzení, že Koloským 1,20 učí, že všechno bude smířeno s Bohem a spaseno, aniž by existovalo peklo, věčný trest, nevěřící a démoni, je zkrátka mylné. Pavel říká, že to není pravda.
Co znamená „všechno“?
Vyvstává tedy otázka: Co to znamená? Pokud se tím nemyslí univerzalismus nebo anihilace, co znamená, že „skrze něho smířil vše jak na zemi, tak v nebesích“?
Zeptal bych se našich posluchačů: Už jste si někdy kladli otázku, proč neříká „skrze něho smířil vše na zemi, v nebesích a pod zemí“? Proč Pavel vynechává slovní spojení „pod zemí“? Ptám se, protože když ve Filipským 2,10 říká, že každé koleno poklekne před Ježíšem a vyzná, že je Pán, dodává: „Ti, kdo jsou na nebi i na zemi i pod zemí.“ Dokonce i nespasení vyznají, že Ježíš je Pán.
Ale v Koloským 1,20 neříká, že bude smířeno vše pod zemí. Říká jen, že bude smířeno vše na zemi a v nebesích. Pavel podle mě vůbec nepopírá skutečnost, že Bible učí o věčném soudu nad satanem, jeho démony a nad lidmi, kteří nečiní pokání, ale tito všichni budou posláni na místo, které se nachází mimo nové nebe a novou zemi.
V Matouši 22,13 Ježíš toto místo nazývá nejzazší temnotou. Budou na místě, které nebude součástí nového nebe a nové země. Všechno v novém nebi a na nové zemi, co bylo nějak poskvrněno hříchem, bude usmířeno a vykoupeno.
Když tedy Pavel říká, že vše bude v nebi i na zemi bude smířeno s Bohem, myslí tím, že až Bůh dokončí své záměry, díky Kristovu dílu nebude na zemi ani v nebi nic neusmířeného. Pro démony a nevěřící bude vyhrazeno zcela odlišné místo „pod zemí“, nazývané také „nejzazší temnota“. To však nebude součástí nového stvoření. Vše na zemi i v nebesích bude usmířeno. Tolik k první části otázky.
Co potřebuje být smířeno v nebesích?
Přejděme ke druhé otázce: Co znamená smíření něčeho nebo někoho v nebesích? Co v nebesích potřebuje smíření? Co měl Pavel na mysli, když napsal, že skrze Krista Bůh „smířil vše jak na zemi, tak v nebesích“? Částečně už jsem na tuto otázku odpověděl – možná nemluví o smíření toho, co je nyní v nebi, ale toho, co bude přebývat v novém nebi a na nové zemi. Chce ukázat, že nové nebe a nová země nebudou znečištěny hříchem. Vše bude usmířeno s Bohem.
Možná někdo namítne: „Vždyť se zdá, že mluví o současném nebi a současné zemi, a ne jen o novém nebi a nové zemi.“ Pokud by to byla pravda, poukázal bych na to, co Pavel učí v Koloským 3,4, Filipským 1,20 a 2. Korintským 5,8 – křesťané, kteří zemřeli, jsou nyní v nebi. Pavel by tím pádem říkal, že jsou s Bohem smíření skrze Kristovo dílo.
Tak bych reagoval na případnou námitku, že mluví o současném, a ne pouze budoucím nebi. Křesťané jsou v nebi díky smíření skrze Kristovu krev.
V jakém smyslu Ježíšova krev působí pokoj?
Poslední otázka: Jak Ježíšova krev působí pokoj v nebesích a na zemi? Pavel píše, že Bůh „způsobil pokoj skrze krev jeho [Kristova] kříže“ (Koloským 1,20). Tuto otázku otevírám ze dvou důvodů. Za prvé proto, že démonické bytosti neobývají pouze zemi. Například v Efezským 6,12 se dozvídáme, že působí v nebeských oblastech. Kniha Jób učí, že satan má určitý přístup k Bohu.
Za druhé, Pavel v Koloským 2,15 spojuje Kristovu krev s vítězstvím nad démonickými vládami a autoritami. Nejprve uvádí, že záznam našich hříchů byl přibit na kříž, díky čemuž byla naše provinění odstraněna a získali jsme odpuštění. Vzápětí říká, že Bůh skrze Kristovo dílo odzbrojil vlády a autority a veřejně je vystavil na odiv.
Chápu to tak, že Kristova krev odnímá jedinou satanovu zbraň – moc obviňovat nás z hříchů. Všechny hříchy jsou nám odpuštěny. Díky Kristově krvi o tuto zbraň přišel. Byl odzbrojen. Tímto vítězstvím nad satanem a jeho démonickými silami jsou všechny démonské naděje na vítězství zmařeny a satan bude nakonec poslán do nejzazší temnoty. Tak bude v novém nebi a na nové zemi nastolen dokonalý pokoj.
Když tedy Pavel říká, že Bůh způsobí pokoj skrze krev svého Syna, nemyslí tím jen to, že křesťané nebudou odsouzeni a navždy se budou těšit z pokoje s Bohem, ale také to, že satanovi a jeho silám bude zcela znemožněno vykořisťovat, svádět a ničit. Budou navždy posláni mimo nové nebe a novou zemi. V nich bude vládnout dokonalý pokoj.
Tento podcast vám přinášíme ve spolupráci s Desiring God.