Jak mám přestat odvíjet svou radost od okolností?

Zdá se, že máme sklon odvíjet své štěstí od okolností. Je to pro náš přirozené. Když se věci vyvíjejí dobře, jsme šťastní; když ne, jsme smutní. Naše nálada je podmíněna neustále se měnícími životními okolnostmi, které jsou jako horská dráha – jednou jsme nahoře, jednou dole. Děláme to, ať už nám jsou čtyři roky, čtyřiadvacet let, nebo čtyřiačtyřicet let. Dnes se podíváme na otázku naší posluchačky Tessy, která má čtrnáct let: „Dobrý den, pastore Johne. Děkuji za váš podcast a za vaši službu. Přineslo mi to v životě obrovské požehnání. Poslední dobou jsem si stále víc a víc uvědomovala, že má radost závisí na okolnostech. Mohl byste mi, prosím, dát biblickou radu, jak můžu svou radost zakořenit v Kristu?“

Jsem moc vděčný za to, že tato otázka přišla od čtrnáctileté dívky. Když se ohlédnu zpět do doby, kdy mi bylo čtrnáct, myslím, že jsem si tuto otázku nekladl správně. Rád bych tě tedy povzbudil. Takto položená otázka svědčí o tvém pozoruhodném duchovním růstu a zralosti, zvlášť když vezmeme v potaz tvůj věk. Podle mě Bůh pracuje ve tvém životě, což je vždy úžasný zázrak.  

Celoživotní námaha

Dříve než ti předložím několik biblických rad, jak svou radost přestat odvíjet od okolností a místo toho ji nalézat v Ježíši, chtěl bych říct, že zápasem, kterým právě procházíš, budeš procházet i dalších šedesát let – dokud budeš žít nebo dokud se nevrátí Ježíš.

Mně je pětasedmdesát a každý den se musím potýkat s problémem toho, od čeho odvíjím svou radost. Každé ráno musím bojovat s ďáblem, světem a tělem a nedovolit staré přirozenosti, kterou Bible nazývá „tělem“, aby mě odvedla od Ježíše k pozemským věcem, jako by byly důležitější. Každé životní období, ať je nám čtrnáct, nebo pětasedmdesát, nese s sebou určitá pokušení, která nás odvádějí od radosti v Ježíši k radosti tohoto světa. Budeš tedy bojovat až do samotného konce, proto je dobré dobře začít a osvojit si bojovou strategii.

Čtyři způsoby, jak zakořenit svou radost v Bohu

Uvedu tedy čtyři způsoby, jak mít svou radost v Ježíši a nezakládat ji na okolnostech.

1. Poznej, jaký záměr má Bůh s problémy ve tvém životě.

Bůh je daleko ochotnější budovat zbožnou radost a štěstí svých dětí, než jsme my ochotni o ně usilovat. Jedním ze způsobů, jak to Bůh dělá, je vnést do našeho života dost problémů na to, abychom nehledali radost v životě bez problémů. Seznam se s biblickými pasážemi, které to učí. Například Římanům 5:3–5:

Chlubíme se také souženími, neboť víme, že soužení působí vytrvalost, vytrvalost osvědčenost a osvědčenost naději. A naděje nezahanbuje, neboť Boží láska je vylita v našich srdcích skrze Ducha svatého, který nám byl dán.

Jinými slovy, radost z naděje roste, když ve víře vytrváme ve zkouškách. V 2. Korintským 1:8–9 Pavel říká:

Nechceme, bratři, abyste nevěděli o našem soužení, které nás potkalo v Asii; dolehlo na nás nadmíru těžce, nad naši sílu, takže jsme si zoufali, až jsme i pochybovali o svém životě. Sami v sobě jsme však měli ten rozsudek smrti, abychom nespoléhali na sebe, ale na Boha, který křísí mrtvé.

Jinak řečeno, když se ocitneme na pokraji smrti, Božím záměrem je naše radost vyplývající z naprosté závislosti na Ježíši. Takže moje první rada zní: Osvoj si toto biblické učení na celý život. Dobře ti poslouží.

2. Vytvoř si návyk hledat za vším Boha.

Je to trochu neobvyklé, ale zamysli se nad tím. Doporučuji ti, aby ses zaměřila na všechna Bohem daná potěšení, která nejsou hříšná, a vědomě se snažila v nich a za nimi vidět a zakoušet Boha. Jinými slovy, nejlepší způsob, jak zabránit tomu, aby se Bohem dané potěšení stalo naším bohem, je snažit se v tomto potěšení a skrze něj upínat na Dárce, který se nám snaží zjevit něco o sobě a o tom, jaké potěšení přináší.

Bible například říká, že Boží slovo je sladší než med (Žalm 19:11). Dále říká, že Ježíš je světlo světa (Jan 8:12). A také říká, že je jako pramen živé vody (Jan 4:10–14). Takže když ochutnáš něco, co je opravdu chutné, když ze strašidelné tmy vyjdeš na krásné jasné světlo, nebo když máš opravdu velkou žízeň a vypiješ sklenici studené vody, vždy si připomínej, že Ježíš je sladší než med a chce, aby ses z něho těšila prostřednictvím medu, který ti daroval. Připomínej si, že Ježíš je jasnější než toto nádherné světlo, a chce, abych se radovala z jeho společenství v záři jeho slávy. Připomínej si, že Ježíš přináší větší uspokojení než voda, která hasí žízeň, a chce, abys v něm nalézala potěšení, jaké ti přináší voda – a ještě větší.

Jinak řečeno, vytvoř si návyk hledat za vším dobrým v tomto světě Boha. To ti zabrání, aby se dobré věci pro tebe nestaly bohem a zabrání ti to pohrdat Boží dobrotou odmítáním jeho darů. Veškeré dobré Boží dary nejsou k tomu, abychom je uctívali. Mají nám pomoci zakusit toho, kdo je stvořil, a něco nám o něm zjevit.

Považuji za užitečné zmínit ještě jednu věc. Jelikož jsem hříšník a nezasloužím si od Boha nic jiného než odsouzení, veškeré dobro, které mi Bůh jako svému dítěti prokazuje, bylo pro mě zajištěno Ježíšovou krví, bez které bych byl odsouzen. To všechno podle mě vyplývá z Římanům 8:32. Každá dobrá věc mi nejenže ukazuje na dobrotu Dárce, ale také na nekonečnou cenu, kterou Ježíš zaplatil, abychom mohli mít dar i jeho Dárce. To mi pomáhá milovat ho tak, jak bych měl. Doufám, že to pomůže i tobě.

3. Snaž se, aby tvé čtení Bible bylo osobní.

Snaž se, aby tvé každodenní čtení Bible bylo osobní. Nepřemýšlej jen o tom, jak se učit žít podle biblických pokynů, které jsou jistě důležité, ale každý den přemýšlej o Ježíši, Božím Synu, o Bohu Otci a Bohu Duchu svatém jako o osobách. Jinými slovy, čti Bibli proto, abys poznala Boha. Vždycky si připomínej, že miluješ osobu. Bůh je obdivuhodný. Bůh je silný. Bůh je moudrý. Bůh je laskavý. Bůh je trpělivý. Bůh je spravedlivý. Bůh je milosrdný. A jak budeš uvažovat o Božích vlastnostech, zamiluj si ho; ať se pro tebe Bůh stane tím nejcennějším. Snaž se o osobní čtení Bible.

4. Pamatuj na svou smrt.

A nakonec, i když je ti teprve čtrnáct, pravidelně mysli na svou smrt. Nemysli na ni neustále, jen si pravidelně připomínej, že jednou zemřeš. Ne proto, abys měla strach, byla smutná nebo zasmušilá. Právě naopak. Všichni zemřou, pokud se Ježíš nevrátí. Můžeš zemřít v patnácti nebo v pětadevadesáti, ale každopádně jednou k tomu dojde.

A až ta chvíle přijde, nic kromě Ježíše ti nepřinese útěchu. Všechen náš majetek, naše úspěchy, náš vzhled, intelekt, naše rodina a přátelé – na ničem z toho nemůžeme stavět svou naději a radost, až budeme umírat. Ale pokud znáš Ježíše osobně, den smrti nebude jen dnem, kdy opustíš věci, které dobře znáš. Bude to den, kdy vstoupíš do přítomnosti toho, na kom nám záleží nejvíce.

Děkuji ti, že jsi položila tak dobrou otázku ve svých čtrnácti letech. Jsem opravdu zvědavý, co Bůh vykoná ve tvém životě, než ti bude čtyřiadvacet.


Tento podcast vám přinášíme ve spolupráci s Desiring God.