Jak činit pokání | 28. ledna
Jak činit pokání | 28. ledna
Jestliže své hříchy vyznáváme, on je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti. (1. Janův 1,9)
Mlhavý, špatný pocit, že za nic nestojíme, není totéž co usvědčení z hříchu. Připadat si k ničemu není totéž co činit pokání.
Dnes ráno jsem se začal modlit a připadal si nehodný mluvit se Stvořitelem vesmíru. Zmocnil se mě nejasný pocit nehodnosti, a tak jsem mu o tom řekl. Co se dělo pak?
Nic se nezměnilo, dokud jsem nezačal konkrétně jmenovat své hříchy. Cítit se uboze může být užitečné, pokud to vede k usvědčení z konkrétních hříchů. Avšak připadat si jako špatný člověk obvykle nebývá moc přínosné.
Mlha nehodnosti potřebuje dostat jasný tvar temných pilířů neposlušnosti. Pak na ně můžeme ukázat, činit pokání, prosit o odpuštění a zamířit na ně svou bazukou evangelia, abychom je vyhodili do povětří.
Začal jsem si tedy vybavovat přikázání, která často porušuji. Tady jsou ta, jež mi vytanula na mysli.
Miluj Boha celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. Ne na devadesát pět, ale na sto procent. (Mt 22,37)
Miluj svého bližního jako sebe samého. O to, co je dobré pro něho, usiluj se stejným nasazením jako o to, co prospívá tobě. (Mt 22,39)
Všechno dělej bez reptání. Žádné reptání – v duchu ani navenek. (Fp 2,14)
Všechny své starosti uvrhni na něho – aby tě už netížily. (1Pt 5,7)
Říkej jenom to, co druhým přinese milost – zvlášť těm nejbližším. (Ef 4,29)
Vykupuj čas. Nemarni minuty a neflákej se. (Ef 5,16)
Tolik tedy k veškerým ambicím na velkou svatost. Jsem odepsaný.
Tohle je mnohem horší než vágní pocity, že za nic nestojíme, ale teď už je vidět nepřítel. Hříchy jsou konkrétní. Vystoupily z úkrytu. Dívám se jim do očí. Nefňukám nad tím, jak za nic nestojím. Omlouvám se Kristu za to, že nedělám konkrétní věci, které přikázal.
Jsem zničený a mám zlost na svoje hříchy. Chci zabít je, ne sebe. Nemám sebevražedné myšlenky. Nenávidím hříchy a toužím je pozabíjet. („Umrtvujte své pozemské sklony“ [Ko 3,5; ČEP]; „Usmrcujete činy těla“ [Ř 8,13].) Chci žít, a proto zabíjím – svůj hřích.
V tomto střetu slyším zaslíbení: „Jestliže své hříchy vyznáváme, on je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti“ (1J 1,9). Přichází pokoj.
Modlitbu už zase vnímám jako možnou, správnou a mocnou.
Studna povzbuzení (v originálu Solid Joys) jsou zamyšlení z pera známého autora a kazatele Johna Pipera. Tato krátká, ale hluboká čtení vám dodají radost v Ježíši Kristu každý den v roce. Společný projekt Didaska a DesiringGod.org.
JOHN PIPER je zakladatelem a hlavním učitelem desiringGod.org a také ředitelem Bethlehem College & Seminary. Přes třicet let byl pastorem a kazatelem Bethlehem Baptist Church v Minneapolis. Napsal mnoho knih, z nichž česky vyšly například Nepromarni svůj život, Hlad po Bohu, Pro vaši radost nebo Dědictví svrchované radosti. Se svou ženou Noël má čtyři syny, jednu dceru a šest vnoučat.