Co znamená, že v posledních dnech ochladne láska?

Kristus se zatím nevrátil. Otázkou je, kdy se vrátí. Dnes se budeme zabývat jedním z jasných znamení toho, že se jeho příchod blíží. Náš posluchač Alex nám napsal: „Dobrý den, pastore Johne. Mám otázku ohledně Matouše 24:12, kde Ježíš říká, že v posledních dnech ‚vzroste bezzákonnost‘ a ‚ochladne láska mnohých‘. Co Ježíš myslí tím, že ochladne láska? Jak se to pozná? Co je to ‚chladná láska‘? A jak jí můžeme ve svém životě zabránit?“

Myslím, že poslední otázka je klíčová. Pojďme se tedy podívat do Matouše 24:12, odkud pochází uvedený citát.

Počátek porodních bolestí

Ježíš se právě díval na jeruzalémský chrám, když prohlásil: „Vidíte to všechno? Amen, pravím vám, jistě zde nezůstane kámen na kameni, který nebude stržen“ (Matouš 24:2). Učedníci se ho zeptali: „Řekni nám, kdy to bude a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku?“ (Matouš 24:3).

Toto slovní spojení „skonání věku“ se vztahuje na období dějin, ve kterém se právě nacházíme a které skončí Kristovým příchodem, kdy Kristus bude soudit svět, oddělí ovce od kozlů a vzkřísí mrtvé. Víme to na základě toho, jakým způsobem je toto slovní spojení použito v Matoušovi 13:39–43, kde Ježíš vykládá podobenství o plevelu:

Žeň je skonání věku a ženci jsou andělé. Jako se tedy sbírá plevel a pálí se v ohni, tak bude při skonání tohoto věku. Syn člověka pošle své anděly, i seberou z jeho království všechna pohoršení a ty, kdo činí nepravost, a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. Tehdy se spravedliví rozzáří jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši k slyšení, ať poslouchá!

Učedníci slyšeli Ježíše, když o tom mluvil. Slyšeli tento popis skonání věku. Ptali se ho tedy na konec tohoto období dějin, kdy přijde ohromující poslední soud. Nevěděli, jak to souvisí se zničením chrámu, ze kterého nezůstane kámen na kameni. Ptali se ho na obojí. Ježíš jim odpovídá a popisuje určité věci, které budou příznačné pro tento věk a které povedou k jeho konci. Například:

Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: „Já jsem Kristus“ a svedou mnohé. Budete slýchat o válkách a uslyšíte válečné zvěsti. Dejte si pozor, neděste se. To všechno musí nastat, ale to ještě není konec. (Matouš 24:5–6)

Říká: „To ještě není konec.“ Zaměřuje se tedy na konec, ale upozorňuje učedníky, že k němu dojde až po určité době. Jinými slovy, to ještě není konec, ale tyto věci mu budou předcházet. Toto budete zakoušet, než nastane. Pak dodává: „Ale to všechno bude počátek porodních bolestí“ (Matouš 24:8), aby jasně ukázal, že konec nastane až po určité době. Toto je počátek porodních bolestí. Budou trvat nějakou blíže neurčenou dobu a až skončí, bude nastolen nový řád.

Čtyři postřehy k „chladné lásce“

Dále pokračuje:

A tehdy mnohým to bude kamenem úrazu, budou se navzájem zrazovat a jeden druhého nenávidět. Také povstanou mnozí lživí proroci a mnohé svedou. A protože vzroste bezzákonnost, ochladne láska mnohých. Ten však, kdo vytrvá do konce, bude zachráněn. Toto evangelium království bude vyhlášeno po celém světě na svědectví všem národům. A tehdy přijde konec. (Matouš 24:10–14)

Uvedu čtyři postřehy týkající se chladné lásky.

1. Chladná láska je opakem vřelé rodinné náklonnosti.

To vidíme například v Genesis 43:30, když se Josef chystal odhalit bratrům svou pravou totožnost. Píše se tam: „Josef pospíchal pryč, protože se roznítila jeho náklonnost k bratrovi a chtěl plakat.“ Totéž vidíme v Ozeášovi 11:8. Bůh říká Izraeli: „Jak bych tě mohl vydat, Efrajime? … Mé srdce se ve mně změnilo, je vzbuzen všechen můj soucit.“

Chladná láska je tedy pouze vnější skořápka lásky, ze které se vytratila upřímná vroucnost. 

2. Chladná láska zrazuje.

V důsledku této chladné lásky bratr zrazuje bratra. Matouš 24:10 říká: „A tehdy mnohým to bude kamenem úrazu, budou se navzájem zrazovat a jeden druhého nenávidět.“ Nenávist je konečným důsledkem pokrytecké lásky. Je to jen vnější skořápka lásky, z níž se vytratila všechna vřelost, a pohltil ji chlad. Důsledkem tedy není jen pokrytecká láska, ale spíše nenávist, kdy bratr zrazuje bratra.

3. Chladná láska je důsledkem bezzákonnosti.

Ježíš říká, že důvod, proč se tolik rozšíří tato chladná, pokrytecká láska, kdy bratr zradí bratra, je ten, že vzroste bezzákonnost. Matouš 24:12 říká: „A protože vzroste bezzákonnost, ochladne láska mnohých.“ Stojí za to se nad tím zamyslet, protože možná bychom spíše řekli: „Protože ochladne láska mnohých, vzroste bezzákonnost.“ Důvod, proč se tolik šíří chladná láska jeden vůči druhému v církvi, je hluboký odpor k autoritě. Tak chápu bezzákonnost: hluboký odpor k autoritě, zejména té Boží. Bezzákonnost ve své podstatě říká: „Nepodřídím se žádnému zákonu, jsem svým svrchovaným pánem. Nebudu se podřizovat žádné autoritě.“

Slovy apoštola Pavla, místo aby církev měla „myšlení Ducha“, podlehne „myšlení těla“:

Myšlení těla je totiž v nepřátelství vůči Bohu, neboť se nepodřizuje Božímu zákonu, ba ani nemůže. [To je bezzákonnost.] Ti, kteří jsou v těle, se Bohu líbit nemohou. (Římanům 8:7–8)

Růst bezzákonnosti znamená růst sebestřednosti, tedy myšlení těla, které vytlačuje Boha a které se vyznačuje zatvrzelou nepodřízeností. Pavel o této bezzákonnosti jasně mluví ve druhé kapitole 2. listu Tesalonickým v souvislosti s druhým Kristovým příchodem. Říká, že před koncem musí přijít velké odpadnutí a musí se zjevit „člověk bezzákonnosti“ (2. Tesalonickým 2:3). Porovnejme Matouše 24 s 2. Tesalonickým 2.

Neboť tajemství této bezzákonnosti již působí; jen čeká, dokud ten, kdo je nyní zdržuje, nebude z prostředku vzat. A potom bude zjeven ten Bezzákonný, kterého Pán Ježíš odstraní dechem svých úst a zahladí jej i jeho skutky jasným zjevením svého příchodu. (2. Tesalonickým 2:7–8)

Až v církvi i mimo ni vzroste bezzákonnost spojená s odmítáním autorit tak jako nikdy předtím v historii, Ježíš zasáhne, vrátí se v oblacích a dojde k velkému obratu.

4. Musíme bojovat proti chladné lásce.

Poslední, čtvrtý postřeh je odpovědí na Alexovu otázku, jak můžeme zabránit, aby chladná láska neovládla naše srdce. Jak Ježíš říká, chladná láska vychází z nárůstu bezzákonnosti, proto musíme plout proti proudu od řeky lásky. Musíme se dostat k pramenům. Musíme bojovat proti aroganci, pýše a sebestřednosti, tedy duchu bezzákonnosti ve svém srdci, který říká: „Nepodřídím se. Nemám rád, když mi lidé říkají, co mám dělat, a už vůbec ne všemohoucí Bůh.“

Bezzákonnost znamená, že chceme být svým vlastním zákonem. Nechceme, aby nám někdo říkal, co máme dělat – obzvlášť pak neomylný všemohoucí Bůh. Chceme si sami určovat svůj smysl, svou identitu a svá pravidla. Když to ale uděláme, odřízneme se tím od Krista a Ducha svatého, a tudíž i od lásky.

Dovolte mi zakončit pasáží Hebrejům 10:24–25, která nás povzbuzuje ve světle druhého příchodu:

Buďme pozorní jedni k druhým, abychom se rozněcovali v lásce a dobrých skutcích. Nezanedbávejme své společné shromažďování, jak mají někteří ve zvyku, nýbrž povzbuzujme se, a to tím více, čím více vidíte, že se ten den přibližuje.


Tento podcast vám přinášíme ve spolupráci s Desiring God.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial