Nejmenší víra | 3. ledna
Nejmenší víra | 3. ledna
Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo běží, ale na Bohu, který se smilovává. (Římanům 9,16)
Hned zkraje roku si vyjasněme, že všechno, co jako ti, kdo věří v Ježíše, letos od Boha dostaneme, je milosrdenství. Ať už nás potkají jakékoli radosti či strasti, všechno to bude milosrdenství.
Kristus přišel na svět, „aby národy slavily Boha za jeho milosrdenství“ (Ř 15,9). Znovuzrodili jsme se „podle [Kristova] velikého milosrdenství“ (1Pt 1,3). Denně se modlíme, „abychom přijali milosrdenství“ (Heb 4,16), a nyní očekáváme „milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista k věčnému životu“ (Ju 1,21). Pokud se křesťan osvědčí jako spolehlivý, je to díky tomu, že se mu „dostalo od Pána milosrdenství být věrným“ (1K 7,25).
V L 17,5–6 apoštolové Pána prosili: „Přidej nám víry!“ a Ježíš jim odpověděl: „Kdybyste měli víru jako zrno hořčice, řekli byste této moruši: ‚Vykořeň se a přesaď se do moře,‘ a poslechla by vás.“ Jinými slovy, v našem křesťanském životě a službě nejde o sílu či množství naší víry, protože ta stromy nevykoření. To dělá Bůh. I ta nejmenší víra, která nás doopravdy spojí s Kristem, však zapojí tolik jeho moci, kolik je nutné ke všemu, co potřebujeme.
Ale co tehdy, kdy se nám daří poslouchat Pána? Vyřazuje nás naše poslušnost z kategorie prosebníků o milosrdenství? Na to nám Ježíš odpovídá v následujících verších z Lukášova evangelia (17,7–10):
„Kdo z vás, kdo má otroka, který oře nebo pase stádo, mu řekne, když se vrátí z pole: ‚Pojď hned a ulehni ke stolu‘? Neřekne mu spíše: ‚Připrav něco k jídlu, opaš se a obsluhuj mne, dokud se nenajím a nenapiji; pak budeš jíst a pít ty‘? Děkuje snad tomu otroku, že udělal, co mu bylo přikázáno? Nemyslím. Tak i vy, když uděláte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: ‚Jsme nehodní otroci; udělali jsme, co jsme byli povinni udělat.‘“
Usuzuji tedy, že nejplnější poslušnost i nejmenší víra získávají od Boha totéž – milosrdenství. Pouhé hořčičné semínko víry se napojuje na milosrdenství Boží moci, která dokáže vytrhnout stromy i s kořeny, a bezchybná poslušnost nás ponechává v naprosté závislosti na milosrdenství.
Sečteno a podtrženo, ať už má Boží milosrdenství jakékoli načasování či podobu, vždycky nám bude náležet postavení příjemců milosrdenství. Jsme neustále plně závislí na tom, co si nezasloužíme.
Proto se pokořme, radujme se a oslavujme Boha za jeho milosrdenství!
Studna povzbuzení (v originálu Solid Joys) jsou zamyšlení z pera známého autora a kazatele Johna Pipera. Tato krátká, ale hluboká čtení vám dodají radost v Ježíši Kristu každý den v roce. Společný projekt Didaska a DesiringGod.org.