Říká Bible, že jsem jedinečný?
Můj kamarád ze střední školy měl staré zrezivělé auto. Byla na něm nálepka s velkým nápisem: „Jsi jedinečný!“ A pod ním bylo menším písmem napsáno: „Jako každý jiný.“ Naše dnešní otázka se týká právě lidské jedinečnosti. Jsme podle Bible úžasně stvořeni? Na to se ptá náš posluchač Dimitri, který žije na Srí Lance.
„Milý Pastore Johne, pravidelně poslouchám váš podcast a jsem vášnivým čtenářem vašich knih. Našel jsem tak odpovědi na mnoho teologických otázek, se kterými jsem se během života potýkal. Děkuji za to. Ale mám ještě jednu otázku: Stvořil mě Bůh jako jedinečného? Předpokládám, že spousta lidí na světě se mi podobá, a jsem spíše jedinečný v Božích očích. Narazil jsem na celou řadu biblických veršů o tom, že Bůh nás stvořil ke svým záměrům. Jiné mluví o Boží blízkosti. Bůh zná počet vlasů na našich hlavách a ví o každé slze, kterou uroníme. Říká však Bible i to, že jsem jedinečný v porovnání s druhými? Nemůžu najít žádný konkrétní biblický verš, který by to potvrzoval, ale slyšel jsem to tvrdit důvěryhodné kazatele. Je to biblické? Můžeme lidskou jedinečnost obhájit z Bible?
…………………..
Věřím, že lidskou jedinečnost můžeme obhájit z Bible, ale nepřímo – tedy ne konkrétní pasáží, ale na základě implikace. Jinými slovy, neznám žádnou konkrétní biblickou pasáž, která by učila, že každá lidská bytost se nějakým způsobem liší od ostatních. Nejprve mi dovolte, abych vysvětlil, co podle mě Bible naznačuje, jaké učení z ní vyplývá o lidské jedinečnosti a proč je to důležité. Pak se zaměřím na to, co je podle mého názoru daleko důležitější.
Nejprve si musíme ujasnit dvě základní pravdy týkající se toho, jak Bůh jedná s každým jedním člověkem:
1. Bůh každého člověka utvořil v nitru.
2. Bůh ve své prozřetelnosti řídí každý z miliónu vlivů, které nás každý den utvářejí – od kolébky až do hrobu.
Utkáni v lůně
Takže za prvé, Bůh stvořil všechny lidi. Spletitým způsobem je stvořil v matčině lůně – se vším, co je v nich geneticky (i po všech ostatních stránkách) zakotveno.
Vždyť tys utvořil mé ledví, utkal jsi mě v lůně mé matky. (Žalm 139:13)
Toto není obraz neosobní montážní linky. Je to obraz Boha, který pletacími jehlicemi steh po stehu vytváří oděv. Bůh vás stvořil ve své nekonečné moudrosti se vším, co se vám na vás líbí nebo nelíbí, se všemi silnými i slabými stránkami, schopnostmi i vadami – všechno utkal v lůně vaší matky. Když si Mojžíš postěžoval Bohu, že není výmluvný, a Boží zaslíbení pomoci mu nepřineslo téměř žádnou útěchu, Bůh ho napomenul těmito úžasnými slovy:
Kdo dal člověku ústa? Či kdo učiní němého nebo hluchého, vidícího nebo slepého? Zdali ne já, Hospodin? Nyní tedy jdi, a já budu s tvými ústy a budu tě učit, co máš mluvit. (Exodus 4:11–12)
Prvním biblickým předpokladem tedy je, že Bůh stvořil každého z nás. Utkal nás spletitým a individuálním způsobem v matčině lůně, a proto jsme takoví, jací jsme.
Pod jeho prozřetelností
Za druhé, Boží prozřetelnost znamená všudypřítomné Boží působení ve všech oblastech našeho života. Nic se nestalo, nic se neděje a nikdy se nic nestane bez toho, aniž by to Bůh plánoval. Ježíš to dosvědčuje na jedné z nejnahodilejších událostí na světě a přisuzuje ji Bohu a jenom Bohu.
Neprodávají se dva vrabci za haléř? A ani jeden z nich nespadne na zem bez vůle vašeho Otce. (Matouš 10:29)
Jak nevýznamní jsou vrabci? Na světě existují milióny a milióny vrabců a tisíce z nich denně zemřou, což je pro člověka zcela nepodstatné a neví o tom. Přesto žádný z nich nespadne ze stromu na zem bez Boží prozřetelnosti. Stejně i Přísloví 16:33 mluví o jiné nahodilé události – vrhání losu nebo kostek. Tento verš bychom mohli parafrázovat následujícím způsobem: „Kostky se vrhají do klína a každé rozhodnutí v Las Vegas je od Hospodina.“ Nikdy se vám nepřihodilo a nikdy se vám nepřihodí nic, co Bůh neurčil.
Optický hranol slávy
Když tyto dva biblické principy postavíme vedle sebe – 1) Bůh vás stvořil s každým atomem a molekulou ve vaší DNA a 2) všechno ve vašem životě naplánoval Bůh, včetně toho nejjemnějšího vánku, který si pohrává s vašimi vlasy. Za své fyzické, psychické, vztahové a duchovní zvláštnosti vděčíte Bohu. Za všechno vděčíte Bohu.
Pak se zaměříte na tyto dvě pravdy a přemýšlíte nad jejich důsledky. Proto jsem zmínil, že se nejedná o přímé učení, ale o implikaci. Bible nás vybízí, abychom tak uvažovali: „Uvažuj o tom, co říkám. Pán ti dá ve všem porozumění“ (2. Timoteovi 2:7).
A když se nad těmito skutečnostmi zamyslíte, uvědomíte si, že nikdo, vůbec nikdo, neprožil totéž co vy. Mají podobné zkušenosti, ale ne stejné jako vy. Máte milióny zkušeností, malé i velké, trvající jednu vteřinu i celý rok, vědomé i nevědomé – a všechny vás utvářejí. Každý den jsme utvářeni tím, co zažíváme. V našem mozku se vytvářejí dráhy. Ukládáme si informace. Nikdo, vůbec nikdo na celém světě, nemá stejnou sbírku čítající milióny nejrůznějších zkušeností. Podobnou sbírku ano. Ale stejnou? Nikdy.
Jste jediná osoba, která může mít vaše zkušenosti. Jedině vy na celém světě a v celé historii. A jelikož Bůh tvoří lidi v lůně a řídí všechny životní okolnosti, je Božím záměrem, aby vaše já bylo jedinečné. Nejste dílem náhody. Nejste jen vzorek lidstva. Jste, čím jste, na základě Božího stvoření a Boží prozřetelnosti.
Je to důležité, protože Bible učí, že všechno, včetně každého jedince, existuje ke slávě Krista a Boha. Všechny věci byly stvořeny skrze Krista a pro Krista – pro Krista a jeho slávu (Koloským 1:16). Z Boha, skrze Boha a pro Boha jsou všechny věci – jemu a k jeho slávě (Římanům 11:36). To znamená, že i vy se všemi vašimi jedinečnými genetickými predispozicemi a zkušenostmi existujete ke slávě Krista a Boha.
Jste jako optický hranol, který se liší ode všech ostatních hranolů, takže když na vás dopadne Boží světlo, dochází k lomu, tedy k barevné kombinaci, která je pro vás jedinečná. A to je důvod, proč na vás záleží. Váš život zasvěcený Bohu odráží jeho slávu způsobem, kterým ji nemůže odrážet žádný jiný život. Může ji nějaký život odrážet podobně? Ano, ale ne stejně. Když svou jedinečnost zasvětíte Kristu, přinášíte mu tím slávu způsobem jako nikdo jiný.
Jedinečná pozornost
Když jsem procházel Písmo a hledal pasáže, které jasněji hovoří o naší jedinečnosti, zřejmě nejvíc se tomu blíží Zjevení 2:17, kde Ježíš říká: „Tomu, kdo vítězí, dám… bílý kamének a na tom kaménku napsané nové jméno, které nezná nikdo, než ten, kdo je dostává.“
Nemůžu dokázat, že jméno na vašem kaménku se bude lišit ode všech ostatních věřících. Text to neříká. Ale říká něco jiného (tím se dostáváme k důležitější věci týkající se naší jedinečnosti, kterou jsem slíbil zmínit). Zjevení 2:17 říká, že Kristus každému z nás věnuje zvláštní pozornost – s každým má osobní vztah – protože říká: „Nikdo nezná to jméno kromě mě a tebe.“
Jinými slovy, přesměrovává naši pozornost z jedinečnosti našeho jména na náš jedinečný vztah s ním. Ať je vaše jméno jakékoli (mimochodem si myslím, že bude jedinečné), zná ho jen Kristus a tím dokazuje svůj osobní vztah k vám. Proto bych chtěl povzbudit nejen Dimitriho, ale nás všechny, abychom svou jedinečnou existenci zasvětili Kristově slávě, a vážili si Kristovy jedinečné pozornosti více než své vlastní jedinečnosti.
Tento podcast vám přinášíme ve spolupráci s Desiring God.