Proč potřebujeme kázání, když si můžeme číst Bibli?
Pokud čteme Bibli, proč potřebujeme kázání? Tuto otázku nám položila naše posluchačka Lucie. Píše: „Dobrý den, jsem studentkou střední školy. Mnoho vašich kázání mi přineslo požehnání. Mám otázku: Pokud čtu Bibli, proč potřebuji poslouchat kázání? Spoustu lidí zdůrazňuje čtení Bible a říká, že je to přímý způsob, jak mít vztah s Bohem, zatímco když posloucháme kázání, dozvídáme se, jaký vztah s Bohem má někdo jiný.
Také vím, že pronikavá kázání můžou působit na naše emoce, ale slyšela jsem, že naše víra by neměla být založena na emocích. Je těžké vysvětlit emoční působení – popsala bych ho jako inspirující pocit, kdy cítím Boží lásku, Boží velikost a mám motivaci se změnit. Ale jakmile tyto emoce vyprchají, nevím, co dál. Mám více číst Bibli? Mám více poslouchat kázání, abych opět něco cítila? Ale to odbočuji. Moje hlavní otázka zní: Proč poslouchat kázání, když všichni máme Bibli, kterou si můžeme číst pro sebe?“
Dovolte mi na tuto otázku odpovědět dvěma způsoby. Za prvé se pokusím z Nového zákona ukázat, že Božím plánem a záměrem je, aby církev byla kromě Bible, neomylného Božího slova, vedena také omylnými staršími, označovanými jako pastoři, strážci nebo učitelé, kteří jsou obdarování vést a vyučovat stádo. Za druhé si odpovíme, proč Bůh ustanovil, aby obyčejní členové církve, kteří mají k dispozici neomylnou Bibli, poslouchali, ctili, vážili si, následovali a radovali se ze služby slova prostřednictvím omylného kázání.
Pastýři stáda
Začněme tedy Božím plánem. Zrovna tento týden jsem si připravoval vyučování na 1. Tesalonickým 5:12–14. Musel jsem se touto otázkou tedy zabývat ještě předtím, než jsem věděl, že bude položena. Text říká: „Žádáme vás, bratři, abyste uznávali ty, kteří mezi vámi namáhavě pracují, jsou vašimi představenými v Pánu a napomínají vás. Převelice si jich v lásce važte pro jejich práci.“
V církvi je skupina lidí, která vede a vyučuje. Věřím, že další, čtrnáctý verš, je určen právě těmto učitelům: „Vyzýváme vás, bratři, napomínejte neukázněné, potěšujte malomyslné, ujímejte se slabých, mějte trpělivost se všemi.“
Z textu jsem vyvodil jasný závěr – neomylný apoštol píše Tesalonickým a předává jim velkou zodpovědnost za službu slova v církvi. Předává ji omylným lidem. Říká učitelům, jak mají sloužit slovem, a členům, jak mají toto slovo přijímat a jak mají učitelům prokazovat úctu.
Dále se zamysleme nad pasáží z 2. Timoteovi 4:1–2. Pro mě jako pro pastora a kazatele hodně znamenala. Pavel říká mladému Timoteovi, kterého ustanovil pastorem v Efezu: „Zapřísahám tě před Bohem a Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, a při jeho zjevení a jeho kralování: Hlásej slovo.“
To je jasný příkaz Timoteovi: „Hlásej slovo. Kaž slovo.“ Jinými slovy, otázkou není, jestli si efezští věřící myslí, že mají poslouchat Timoteovo kázání, když mají k dispozici neomylný list Efezským. Otázkou je, zda jim Bůh ve své dokonalé vůli říká, aby poslouchali Timoteovo kázané slovo. Pavel říká: „Timoteji, kaž slovo.“ Jestliže Bůh svým pastýřům přikazuje, aby kázali slovo, pak také chce, aby lidé poslouchali jejich kázání.
Ještě se podívejme na jednu pasáž – Efezským 4:11–12. Kristus „dal jedny apoštoly, jiné proroky, některé evangelisty, jiné pastýře a učitele, aby připravili svaté k dílu služby, k vybudování těla Kristova.“
Z této pasáže jasně vyplývá, že vzkříšený Kristus ustanovil, aby církve měli pastory a učitele, kteří prostřednictvím kázání a vyučování připravují věrné k dílu služby, k vybudování v lásce a víře. To je Boží plán.
Pět důvodů, proč potřebujeme kázání
Nyní přejdu na druhou část odpovědi. Proč to Bůh takto ustanovil? Proč v církvi určil omylné (mluvím i o sobě) lidské učitele a kazatele, kteří vyučují a kážou lidem na základě Božího neomylného slova, když lidé mají toto neomylné slovo k dispozici? Uvedu pět biblických důvodů.
1. Pastýři jsou speciálně obdarováni vyučovat.
Podle 1. Timoteovi 3:2 jsou kazatelé a učitelé obdarováni neboli uschopněni vyučovat, což znamená, že mají čas, touhu, schopnosti a duchovní rozlišování, aby v Božím neomylném slově viděli věci, které jiní lidé zkrátka nevidí.
2. Kázání nám pomáhají lépe číst Bibli.
Pastoři ve svém vyučování a kázání lidem ukazují, jak při čtení Bible vidět právě ty věci, které běžně nevidí. Kázání je založeno na Božím slově a dobré kázání ukazuje z textu Božího slova, odkud pochází konkrétní učení, takže se o tom lidé mohou sami přesvědčit. A když to prostřednictvím pastorova kázání v textu vidí, učí se, jak to mohou vidět oni sami při svém čtení v soukromí. Díky vlivu dobrého kázání může osobní čtení Bible přinášet stále větší užitek.
3. Kázání probouzí touhu po Bohu.
Věrné biblické kázání označuji jako radostný výklad. Výklad se vztahuje k vyučování a vysvětlování toho, co Bible skutečně znamená. Slovo radostný se vztahuje na kazatele, který vnímá a vyjadřuje důležitost toho, co v Bibli vidí. Kázání tedy zahrnuje jak vidění určité pravdy v textu, tak potěšení z ní. To znamená, že ti, kdo takovému kázání naslouchají, budou mít časem nejen hlavu plnou nových myšlenek, ale v jejich srdci se probudí nová náklonnost k Bohu, jeho slovu, jeho cestám a jeho lidu.
Možná si myslíme, že samotná Bible stačí k probuzení tužeb a emocí, které bychom jako křesťané měli pociťovat. Pravda je ale taková, že tak to není. Bůh určil, abychom byli inspirováni, povzbuzeni, pokořeni a ohromeni Božími věcmi prostřednictvím věrného kázání, založeného na moci Ducha.
To je důvod, proč tesalonickým učitelům říká: „Potěšujte malomyslné“ (1. Tesalonickým 5:14). Kázání je zdrojem povzbuzení. Zahrnuje změnu emocí a tužeb. Bohem ustanovené kázání nemá vliv pouze na mysl, ale i na touhy.
4. Bůh zachraňuje prostřednictvím bláznovství kázání.
Bůh určil, aby se oči duchovně zaslepených lidí otevřely, a tak jim vzešlo spasení, prostřednictvím bláznivosti omylného lidského kázání. „Neboť když svět v Boží moudrosti nepoznal skrze svou moudrost Boha, zalíbilo se Bohu skrze bláznovství této zvěsti zachránit ty, kdo věří“ (1. Korintským 1:21).
Možná si myslíme, že všechno, co tento svět potřebuje, jsou Bible, které lidem hodíme z letadla. Koneckonců si můžeme myslet cokoli. Ale Božím záměrem je, aby lidé byli zachráněni prostřednictvím kázání Bible, kázání biblické pravdy, a ne pouze prostřednictvím čtení Bible. Bláznovství kázání je jedním z prostředků určených k záchraně hříšníka.
5. Potřebujeme slyšet slovo od druhých věřících.
Všechny čtyři předchozí body ukazují na skutečnost, že Bůh chce, aby církev byla tělem věřících, kteří jsou na sobě závislí. Oko nemůže říct ruce: „Nepotřebuji tě. Mám Bibli.“ To se píše v 1. Korintským 12:21: „Oko však nemůže říci ruce: ‚Nepotřebuji tě.‘“
Jinými slovy, Bůh určil, že vzájemná služba církve, která vyvyšuje Krista, závisí na Duchu a je založena na slově, oslaví Ježíše Krista působením Ducha svatého více, než kdyby si lidé četli Bibli a nepotřebovali druhé věřící, kteří zvěstují Boží slovo.
O to jde především: Kristus je více oslaven, když církev dělá věci způsobem, který určil Bůh, než když je dělá po svém v domnění, že miluje Bibli.
Tento podcast vám přinášíme ve spolupráci s Desiring God.