Musíme správně chápat Trojici, abychom byli spaseni?
Často dostáváme otázku: „Můžu být spasen, jen když rozumím Trojici? Pokud ano, kolik toho musím o Trojici chápat?“ Složitost Trojice pochopitelně vyvolává v mnoha lidech otázky. To je i případ našeho posluchače Paula, který píše: „Dobrý den, pastore Johne. Co se stane s lidmi, kteří věří v dokonané dílo Ježíše Krista, ale nemají jasné pochopení Boží Trojice? Jsou zachráněni? Do jaké míry je nutné chápat Boží Trojici, abychom pochopili Boha Bible a skutečně v něho věřili?“
Odpověď na tuto otázku může pomoci mnoha lidem, kteří věří v Trojici, ale vlastně si nejsou jisti, čemu přesně věří. Chtěl bych tedy využít této příležitosti a stručně představit biblické učení o tom, že Bůh existuje jako Bůh Otec, Bůh Syn a Bůh Duch svatý, z nichž každý je osobou, každý je Bohem, ale každý z nich tvoří jedinou božskou podstatu – tedy jednoho Boha, a ne tři bohy.
Otcův Syn
Když se Ježíše ptali, které přikázání je nejdůležitější, začal svou odpověď v Markovi 12:29 tím, že potvrdil tradiční židovskou víru v monoteismus, víry v jednoho Boha, o níž je řeč v Deuteronomiu 6:4. Řekl: „Slyš, Izraeli, Pán, náš Bůh, Pán jediný jest!“ To jsou slova Ježíše, který citoval Deuteronomium. Křesťané nejsou a nikdy nebyli polyteisté. Nevěříme ve více bohů jako staří Řekové, kteří měli celý panteon bohů. Křesťanská víra taková není. Poté co Ježíš přišel na tento svět, máme od něj a od jeho apoštolů následující zjevení:
- Jan 1:1: „Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh.“ Úžasné prohlášení – bylo „u Boha“ a „bylo Bůh.”
- Jan 1:14: „A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jediný Syn, plný milosti a pravdy.“ Slovo je ztotožněno se Synem. Víme, že mluvíme o Otcově božském Synu, plném milosti a pravdy.
- A poté je v Janovi 1:17 jmenován: „Milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.“
Takže na počátku byl Bůh a Slovo, které se stalo tělem v osobě Ježíše Krista. A od počátku Slovo bylo Bohem a Slovo bylo u Boha. Ježíš Kristus je Bohočlověk, Bůh v těle, ten, který byl Bohem a stal se tělem. A ačkoli byl od věčnosti Bohem, byl také od věčnosti s Bohem.
Na těchto textech je založeno učení o Trojici. Máme Boha, kterého oslovujeme „Otče“, protože v Janovi 1:14 se píše, že Slovo, které se stalo tělem, byl „od Otce jediný Syn“. Vidíme Slovo, které je věčné spolu s Otcem, a je nazváno „Synem“. V Janově evangeliu 1:1–17 tedy vidíme Boha Otce a Boha Syna, jednoho Boha ve dvou osobách.
Dárce života
Dále tu máme Ducha svatého. Duch svatý se nazývá „Duch Boží“ – „Otevřela se mu nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho“ (Matouš 3:16).
Je nazván také jako „Duch [Božího] Syna“ – „Bůh [vyslal] ducha svého Syna do našich srdcí“ (Galatským 4:6).
Pokud je tedy Duch Duchem Božím a Duchem Božího Syna a pokud je Bůh Bohem a Syn je Bohem, pak je i Duch Bohem. Duch je osoba odlišná od Otce a Syna, což je patrné z toho, jak o něm Ježíš mluví. Například:
- Jan 14:26: „Ale Zastánce, Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.“
- Nebo Jan 15:26: „Až přijde Zastánce, kterého vám pošlu od Otce, Duch Pravdy, jenž vychází od Otce, ten o mně vydá svědectví.“
Takto mluvíme, jen když je řeč o osobě, a ne o nějaké síle. Zmínil jsem jen několik biblických stavebních kamenů, na kterých stojí učení o Trojici. Existuje mnoho dalších.
Vyznejte a věřte
Náš posluchač Paul se konkrétně ptá: „Do jaké míry je nutné chápat Boží Trojici, abychom pochopili Boha Bible a skutečně v něho věřili?“
Rád bych odpověděl pomocí 1. listu Janova. V tomto dopise můžeme vidět pozadí některých herezí, podle kterých můžeme posoudit, jakým vlastnostem Kristovy přirozenosti musí církev věřit. To je klíč k zodpovězení dnešní otázky. Zdá se, že v 1. kapitole Janova evangelia je zdůrazněno božství i vtělení Božího Syna. Jinými slovy, obojímu je nezbytné věřit a obojí je nezbytné znát, abychom byli schopni vyhnout se falešným učitelům, kteří tyto věci zpochybňují.
Chci poukázat na to, že to, co potřebujeme přijmout v otázce Trojice, stejně jako v případě jakéhokoli jiného učení, závisí na prostředí, ve které se nacházíme. To, co musíme jasně přijmout nebo odmítnout o Kristově přirozenosti, je často dáno tím, jaká část učení je v našem prostředí, církvi nebo okolí špatně chápána. Jinými slovy, nemůžu konkrétně popsat, čemu všemu musíme věřit o Boží Trojici, abychom byli spaseni.
Z 1. listu Janova i z jiných pasáží usuzuji, že musíme upřímně přijmout a pochopit Kristovu osobu takovým způsobem, abychom podle toho mohli odmítnout falešné učení, které se ho týká. Pokud máme pravou víru, rozpoznáme toto učení jako falešné a vyhneme se mu, místo abychom ho přijali. Dovolte mi uvést několik příkladů z 1. listu Janova:
- 4:9: „V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh na svět poslal svého Syna, toho jediného, abychom skrze něho měli život.“
- 4:15: „Kdo by vyznal, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu.“ Toto tedy potřebujete vědět.
- 5:10: „Kdo věří v Syna Božího, má to svědectví v sobě. Kdo nevěří Bohu, učinil ho lhářem, protože neuvěřil svědectví, které Bůh vydal o svém Synu.“
- 5:11: „A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život a ten život je v jeho Synu.“
- 5:13: „Toto jsem napsal vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život.“
Všechny tyto verše podle mě zdůrazňují nutnost poznat Ježíše Krista jako Syna Božího, což je Janovo označení pro Boha Syna. V 1. Janově 4:2 čteme: „Podle toho poznávejte Ducha Božího: Každý duch, který vyznává Ježíše Krista, jenž přišel v těle, je z Boha.“
Apoštol Jan přechází z důrazu na Kristovo božství a synovství na jeho pozemský příchod, tedy na jeho vtělení. Pokud jsou tyto pravdy zpochybňovány, je třeba se k nim přiznat a věřit jim, uvádí apoštol Jan.
Víra založená na správných základech
Z toho vyplývá následující: Pravá spásná víra, jak nám ji vykresluje 1. list Janův, spočívá v tom, že když se v církvi objeví falešné učení o Kristově božství nebo lidství, člověk pojme podezření a začne mít otázky. Jde do Písma, hledá v něm pravdu a uvěří jí.
To, co jsme si řekli, má praktický dopad na náš život, naše poznání, naše rodiny i naši církev. Neměli bychom trávit mnoho času zkoumáním toho, čemu je nutné věřit o Trojici; spíše bychom měli svůj čas vynaložit na to, abychom všem věřícím pomáhali mít pravou, biblicky zakořeněnou víru v Boha Otce, Boha Syna a Boha Ducha svatého, kteří jsou jedním Bohem ve třech osobách.
Tento podcast vám přinášíme ve spolupráci s Desiring God.