Jak můžeme spočinout uprostřed tragické události?

Pokud skutečně věříme v Boží svrchovanou moudrost a dobrotu, jak se to odráží na našich emocích? 

Tuto otázku si kladu ze dvou důvodů.

Jednak proto, že Boží vůle týkající se našich emocí je zjevena v Bibli, jednak proto, že pozoruji, co se dnes odehrává v srdcích Božího lidu. Tyto dva důvody nejsou vždy jedno a totéž. Jedním z mých záměrů je pomoct současným svatým přiblížit se Božímu plánu pro naše emoce. 

Uvedu příklad, který mě nedávno oslovil.

Občerstveni krutým pronásledováním?

Ve Zjevení 6 Jan viděl „duše zabitých pro Boží slovo“. Jde o mučedníky, kteří jsou s Ježíšem v nebi. „Ti zvolali mocným hlasem: ‚Jak dlouho ještě, Panovníku, svatý a pravý, nebudeš soudit a trestat za naši krev?‘“ (verš 10).

Jelikož přebývají v nebi, kde jsou duchové spravedlivých „učiněni dokonalými“ (Hebrejům 12:23), neměli bychom ukvapeně prohlašovat, že jejich zvolání bylo projevem hříchu. Bůh jejich emotivní naléhání využil k odlišné vnitřní zkušenosti. 

Mučedníkům bylo „řečeno, ať odpočinou ještě krátký čas“. Toto slovo vyjadřuje vnitřní pokoj a upokojení (anapauō). K pochopení jeho konotace poslouží následující příklady jeho výskytu:

„Pojďte ke mně všichni, kteří těžce pracujete a jste přetíženi, a já vám dám odpočinek“ (Matouš 11:28). – „Občerstvili mého i vašeho ducha“ (1. Korintským 16:18). – Skrze tebe, bratře, byla občerstvena srdce svatých“ (Filemonovi 1:7). – „Občerstvi mé srdce v Kristu!“ (Filemonovi 1:20).

Mučedníci však museli čelit emocionálně náročné situaci.

Věděli o všech hrozných protivenstvích na zemi. Bylo jim řečeno, ať odpočinou ještě krátký čas, „dokud se nenaplní počet jejich spoluotroků a jejich bratrů, kteří mají být zabíjeni jako oni.“

To je z emočního hlediska náročné.

Tajemství jejich pokoje

Všimněte si čtyř věcí: 1) Bylo jim řečeno, aby ještě na krátký čas odpočívali; 2) Bylo jim řečeno, že zatímco odpočívají, lidé jsou zabíjeni a popravováni (Zjevení 20:4); 3) Bylo jim řečeno, že zatímco odpočívají, umírají jejich „bratři“; 4) A bylo jim řečeno, že počet těchto zabití ustanovil Bůh.

Stojíme tedy před praktickou a skutečně emotivní otázkou: Opravdu Bůh očekává, že tito svatí ustanou ve svém naléhání na okamžitou odplatu a spočinou, zatímco jsou jejich bratři nemilosrdně zabíjeni? 

Ano, očekává. Pokud by věděl, že to není možné ani správné, neříkal by těmto dokonalým svatým, aby spočinuli.

Tajemství jejich schopnosti spočinout tkví v Boží svrchované moudrosti a dobrotě, což nepřímo vyplývá z výroku ze Zjevení 6:11 – počet mučedníků je ustanoven. „Odpočiňte, dokud se nenaplní počet bratrů, kteří mají být zabiti.“

Hluboké spočinutí v Boží moudrosti a dobrotě

Hluboká důvěra v Boží svrchovanou moudrost a dobrotu významně proměňuje naši vnitřní reakci na tragické okolnosti. Jsme nadpřirozeně uschopněni spočinout v Bohu i uprostřed hrozné události. 

To není totéž co lhostejnost. Ani se nejedná o otupělost nebo nedostatek soucitu. Neznamená to neronit žádné slzy. Je to pokoj. Je to sladké spočinutí v Ježíši.

Duši, která se opírá o Ježíše a hledá u něj spočinutí,
nikdy, nikdy neopustím a nezanechám nepřátelům.

Můžeme prožívat úžasné emoční „spočinutí“, hluboký duševní pokoj, a to i uprostřed pronásledování či tragických událostí – včetně těch našich.


Autor: John Piper

Tento článek vám přinášíme ve spolupráci s DesiringGod.