Dopad vašeho života za 1400 let

Myslíte si, že Bůh má pro váš život záměr, který bude zjevný za 1400 let?

Já ano. Jak pro můj život, tak ten váš. 

V té době už budou možná existovat nová nebesa a nová země. V to doufám. Pokud ano, pak právě nyní probíhají ve vašem životě události, které se později obrátí k vašemu dobru.

Říkám to, protože Pavel uvádí: „To naše nynější lehké soužení nám totiž působí nesmírně veliké břímě věčné slávy“ (2. Korintským 4:17). Když zmiňuje „nynější lehké soužení“, má tím na mysli všechny bolesti, které jsme v životě zakusili –  ve stejném významu užívá i spojení „utrpení nynějšího času“ v Římanům 8:18. Vše se týká současnosti.

A když říká, že tyto zkušenosti, jež nás provázejí celý život, nám „působí nesmírně veliké břímě slávy“, ukazuje jejich spojitost se slávou, do které později vstoupíme. Tato souvislost není dána jen časovou návazností. Jde o víc než jen o důkaz toho, že míříme vstříc slávě.

Pavlovi by nepřineslo téměř žádný pokoj, kdybych prohlásil: „Způsob, jakým se vypořádávám s bolestmi zad, a tvá ochota podstoupit smrt dokazují, že oba vstoupíme do slávy.“ Ano, je to pravda. Ale není to podstata slova „působí“ (katergazetai). Pavlova poprava bude mít na jeho slávu větší dopad, než bude mít bolest zad na tu mou. A já mu budu tuto odměnu ze srdce přát.

Všechno souvisí se vším

Ale co když se v příštích 1400 letech Kristus nevrátí? Změní váš život běh světa? Jsem přesvědčen, že ano. Jelikož Bůh řídí celý svět, všechno souvisí se vším. 

Zamyslete se nad následujícím příkladem. 

Když jsem minulý listopad zavítal do Etiopie, slyšel jsem o tamějším misionáři, který vycestoval do Pákistánu. Přišel do jednoho města s cílem evangelizovat a založit tam sbor, přestože Pákistán není této misijní činnosti otevřen.

Jakmile se však setkal s městskými představiteli a oni zjistili, že pochází z Etiopie, řekli něco v tomto smyslu: „Můžete tady konat svou práci. Dlužíme vám přijetí a pohostinnost, protože váš lid před 1400 lety poskytl azyl Mohamedově rodině.“ 

Země spravedlnosti

Když jsem slyšel o tomto pozoruhodném tvrzení, začal jsem pátrat v historii. V roce 2008 se konalo sympozium o etiopské historii náboženství. Učenci z Princetonu, Cornellu, Rutgers a Národního etiopského muzea se sešli, aby spolu hovořili o nových historických objevech. 

V islámské historii a tradici je Etiopie (Hábeš) známá jako „útočiště pro první přistěhovalce“ z řad muslimů. Za Mohamedova života (570 – 632) byli jeho následovníci v okolí Mekky pronásledováni pohanskými kmeny. 

Dr. Said Samatar, profesor africké historie na univerzitě Rutgers, objasňuje „rozhodnutí krále Armaha (negesta) poskytnout zázemí rodině proroka Mohameda, která dorazila do Aksumu v důsledku útěku před pohanskými pronásledovateli.“ Král Armah byl křesťanem, který proslul svou velkorysostí. Dr. Samatar popisuje, jak „křesťanský král odmítl úplatky a prchajícím muslimům poskytl v Aksumu azyl.“ 

„Mohamed na negestovu velkorysost nezapomněl,“ uvedl, „a ústně uchovávaná výpověď (hadís) kvůli dalším generacím zmiňuje, že ‚Hádeš [Etiopie] je spravedlivou zemí, v níž není nikdo utlačován.‘“ 

A proto i dnes, po 1400 letech, mnoho muslimů spojuje „Etiopii s náboženskou svobodou, kvůli níž se není čeho obávat.“

Přemýšlejte nad svým vlivem

Myslíte, že habešští křesťané před 1400 lety věděli, že jejich čin přinese slávu Kristu a poslouží k dobru světa tím, že pákistánský starosta pustí do svého města křesťanského misionáře z Etiopie?  

Jsem proto přesvědčen, že cokoli v tomto životě děláme v poslušnosti Kristu, není nikdy marné. Naše skutky jsou jako oblázky hozené do rybníka historie. Nezáleží na jejich velikosti, Bůh řídí každou jednu vlnku. On podle své vůle určuje, jak vypadá vodní hladina.

Vaše oblázky se počítají. Každý den je věrně vhazujte do rybníka a nechte Boha, ať čeří jeho hladinu.


Autor: John Piper

Tento článek vám přinášíme ve spolupráci s DesiringGod.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial